Co když ti vyznám lásku?

12. března 2017 v 23:44 | malinká |  Když se snažím psát...
Co když ti vyznám lásku?
Někde pod hvězdami,
kde víme že jsme sami,
kde nikdy není nikdo s námi.

Co když se tvoje ruce ztratí?
Najdou pak mnohem víc.
Místa, kde bloudí osvítí měsíc,
a tvému zraku neunikne vůbec nic.

Co když se ztratí i tvá ústa?
Najdou pak už jen ty mé,
které jsou taky ztracené.
Když neji první nejsou už bezcenné?

Co když tě nechám dělat si cho chceš?
Povalená na zádech,
ležím a sotva popadám dech.
Z tvých úst vychází jen tichý vzdech.

Co když se pak rozední?
Najednou už nejsme sami,
slunce udělá stíny,
jsou jak přízraky věčně s námi.
Budu pořád krásná?
A zůstanu tvoje poslední?
 

Na dobrou noc

11. března 2017 v 23:09 | malinká |  Když se snažím psát...
Až příliš mnoho gest,
výlevů citů
a já se topím
v tomhle okamžiku.

Je tohle láska?
Proč se všechno točí?
Jsem ještě malinká,
ale ty tvoje oči.

Když je to takhle,
pozdě žádat o pomoc.
Mrzí mě jen jedno,
chybí pusa na dobrou noc.

30. ledna

30. ledna 2017 v 22:09 | malinká |  Když si píšu deník...
To, co mě na dnešním světě štve, jsou předsudky. Že když nevypadáš jako ostatní, zacházejí s tebou jinak. Mám s tím zkušenosti.
To, co mě dále štve je ale fakt, že když dám někomu šanci a kouknu se na něj bez předsudků, tak udělá přesně to, čeho se díky předsudkům bojíme.
Být holka je těžký. Být holka sama v parku je težký. Být holka sama v parku co vypadá jnak a jde kolem skupinky pobudů je docela dost těžký. Být holka sama v parku co vypadá jinak a křičí na ní skupinka pobudů ať jim ho vykouří je nepříjemné, stresující a kdoví co dál. Opravdu netuším, čeho tím chtějí takoví lidé dosáhnout. Žádná holka se nikdy nezastaví a nepoví: "Jo jasně proč ne." Žádná. Ne. Zapomeňte na to. NEDĚLEJTE TO.
***
Moje emocionální výlevy jsou poslední dobou častější a častější. Asi budu mrcha...
...nebo jsem jen malá holka. Ještě jsem se nerozhodla.
***
"Ne, nebyla to sázka. Zelený jsem je chtěla sama od sebe."
***

 


17. prosince

17. prosince 2016 v 17:27 | malinká |  Když si píšu deník...
Mám teorii, že moje vlasy nezvládnou vypadat normálně. Jistě, obarvila jsem je na zeleno, co čekám... No rozhodně ne to, že některé zmodrají.
***
Babička mi radí, že bych měla "klofnout" podnikatele. Pak mi dala zázvor. Asi tomu neozumím.
***
Po sedmnácti letech života jsem si zkusila jaké to je být 24 hodin na nohou. Nelíbilo se mi to.
***


Dopis pro drahé pány

20. listopadu 2016 v 22:41 | malinká |  Takové to jiné...
Drazí pánové,
cítím, že bych měla věci uvést na pravou míru. Tento pocit u mě vzniknul ve chvíli, když na mě další zástupce vašeho pohaví poněkud nepříjemněji pokřikoval. Neházím Vás do jednoho pytle, v mém životě je pár kouzelných gentlemanů a věřím že jich po světě chodí ještě hodně.
Mám ovšem potřebu vám říct toto -
- nemusíme nosit na obličeji žádnou omítku pokud nechceme. Každá se v tom cítíme jinak a máme svobodné právo volby.
- nemusíme nosit podpatky, pokud nechceme. Ono se v tom špatně chodí, opravdu.
- nemusíme nosit podprsenku. Ne, neděláme to kvůli vám a pokud náhodou ano tak máte zatracené štěstí. Neděláme to ani kvůli pozornosti. My jí prostě občas nosit nechceme.
- pokud jsou legíny neprůhledné tak jsou to kalhoty. Nenosíme je ale protože se chceme nějak vystavovat a opět pokud ano, tak máte docela štěstí. Například já je většinou nosím protože se necítím na to vzít si džíny, mám premenstruační syndrom a nebo to bude až moc dlouhý den. A dovoluji si tvrdit že nejsem sama.
- to že jsme feministky neznamená, že vás nenávidíme.
- my kvůli vám prášky brát nebudeme. Budeme to dělat buď protože samy chceme, a nebo protože to bereme i na jiné věci. Pokud vám je kondom nepříjemný, máte špatný.
- i když jste zaplatili večeři, máme právo říct ne.
- i když jsme opilé, máme právo říct ne.
- vždycky máme právo říct ne. Tečka. Vy to právo máte taky.
- pokud vám pošleme soukromé fotky, jsou jen pro vás. A tak to zůstane. Jak by se líbilo vám, kdyby někdo měl ty vaše.
- pokud nějak nenadhodíme, že ano, vaše fotky necheme. S námi to většinou nic nedělá.
- žádná z nás si neřekne "Jeee ten po mě tak krásně pokřikuje, s tím bych mohla jít na kafe." Nikdy. Nedělějte to.
- budeme se k vám chovat stejně, jako se vy chováte k nám. Jsme lidi a měli by jsme k sobě být hodní.
S přáním všeho dobrého,
jedna z něžnějšího pohlaví

17. listopadu

17. listopadu 2016 v 11:45 | malinká |  Když si píšu deník...
"S kolika klukama se holka může vídat a nebude to divný?" "Ty už jich máš moc, pokud jde o tohle."
***
"Asi bych se svým životem měla něco udělat." "Jako třeba začít cvičit, nehrát do noci hry, nekašlat na školu a začít dělat něco smysluplného?" "Jo, tak nějak, ale teď na to nemám čas konečeně se mi načetla hra."
***
"Proč ty si tohle děláš?" "Že bych možná byla úplně pitomá?"
***
"Uvažovala jsem o zelené, ale myslím si že budu vypadat jak blázen." "No..." "Co?" "Byl by to takový rozdíl?"
***


Jak se vyrovnat s rozchodem

2. listopadu 2016 v 0:30 | malinká |  Takové to jiné...
... který jsi způsobil ty, samozřejmě.
1. Pokud jsi jako já, tak tyhle články čteš ještě předtím než to vůbec uděláš. Dobře pro tebe. Dokonce ti můžu říct i jak se na to připravit. A nejjednodušší řečšení je dát si sklenici vína. Nebo malinko víc. Tři dny předem. A jít s kocovinou do školy. Super. A za dva dny jít na oslavu. Ne neboj, nebude ti zle.
2. Když jsem si odbyla bod jedna, můžeme se přesunou k tomu, díky čemu ti po rozchodu bude líp. Ta věc je pyžamo. Rozhodně je důležité cítit se pohodlně. Kdo by se převlékal z pyžama, když stejně celý den nebude nic dělat. Nenalhávej si, že budeš něčeho schopný.
3. Pak pomáhají seriály. A buď musí umřít spousta lidí, nebo by to měl být animák.
4. Nebo si něco zahraj. (Ne vážně, nahrála jsem si tři levely na postavě. A to jsem to střidala.)
5. Nebo taky můžeš brečet celý den a nezvedat se z postele.
6. Ne, vážně. Rozchody nido nezvládá. Někdo si vyhoní, někdo brečí, někdo si zpívá... Najdi si svůj způsob, jak se se vším vyrovnat. A chce to čas. A možná to víno.

Five ways to win your heart | Pět cest k tomu, jak vyhrát tvoje srdce

17. září 2016 v 15:29 | malinká |  Takové to jiné...
Každý to má jinak. Platí na něj jiné věci. I na mě platí úplně něco jiného. Tak napřílkad na mě platí jeden pohled. Ten pohled, jako by se nechtěl dívat už na nikoho jiného. Ten pohled, který říká, že jsem krásná a on to ví beze slov. Pamatuju si jen jednoho člověka, který ten pohled umí.
Pak mozek. Ať si říká kdo chce co chce, když je někdo inteligentní, je to pro mě hodně přitažlivé. Je mi jedno, jakou školu vystudoval s jakými známkami. Někdo to má od přírody. A takové lidi pokud jsou k tomu ještě milý, což je další věc, kterou u člověka potrebuji, dokážu poslouchat neuvěřitelně dlouho. Tím se dostávám k tomu, že mě musí poslouchat. Ne, že bych ho chtěla mít vycvičeného, ale potřebuji, aby byl schopný chvíli si sednou a bez přerušování, rozptylování a takových věcí poslouchal co mu chci říct, co mě trápí. Obdivuju lidi, co tohle se mnou vydrží, a rozhodně to oceňuji.
A nakonec je to něco, co neumím pojmenovat. Znám člověka, který se na mě podíval, tak jako nikdo, za to, že jsem ho fascinovaně poslouchala potom poslouchal on mě, byl na mě neuvěřitelně milý a pak se to nějak seběhlo... Měl něco, co mi nedovolí na něj přestat myslet. Možná to byla skutečnost, že je vtipný, možná, že prostě přitažlivý svým způsobem, možná to, jak se ke mě vždycky chová...

Přiznání

31. srpna 2016 v 12:39 | malinká |  Takové to jiné...
Nenosím podprsenku.
Mám blonďato-zeleno-fialovo-bílo-šedo-hnědé vlasy.
Neřeším, jestli někdo ví, že mám zrovna menstruaci.
Nenosím make up.
Kamarádím se s klukama.
Nejsem děvka a s těma sedmi klukama jsem nespala... ani postupně.
Občas se opiju a vykouřím prakticky sama vodnici.
Prý jsem myslenkově na úrovni malého dítěte.
Jsem potvora, co se to marně snaží schovat.
Jsem zamilovaná.
***
Co by jste mi o sobě chtěli říct Vy?

25. srpna

25. srpna 2016 v 18:14 | malinká |  Když si píšu deník...
Je ze mě asexuální sarkastická potvora. Ale miluju štěňátka. Vážně.
***
Děsivý trika nefungujou. Výstřih taky ne. Teda spíš ne na lidi, na který bych chtěla.
***


Kam dál