Květen 2015

27. května

27. května 2015 v 14:59 | malinká |  Když si píšu deník...
Studuju střední průmyslovou školu. Můj obor je technické lyceum.
Dneska k nám do třídy přišla jedna holka od strojařů a prohlásila, že my z lycea jsme hrozně bezcharakterní. Moc jí nemusím a tímhle mě vážně dostala. Navíc použila špatné slovo, protože jak potom vysvětlila, myslela to tak, že nevíme, co chceme dělat, jsme nerozhodní a tak si na čtyři roky dáme lyceum...
Je to blbost. Většina z nás ví, co chceme dělat, jen v našem okolí prostě neexistuje škola, kde by byl středoškolský obor přímo zaměřený na danou profesi. Například nenajdete obor "architekt", ale najdete technické lyceum se zaměřením na architekturu a umění. Rozumíte?
***

Když to nahoře pochopí po svém

21. května 2015 v 21:37 | malinká |  Když se snažím psát...
Byl jednou jeden králík, který bydlel na stromě uprostřed města. Jednou z toho stromu ale spadl a nemohl se dosta zpátky nahoru, protože neměl ploutve. Tak si sedl na poušť a říkal si, že by měl život jednodušší, kdyby se byl narodil jako medvěd, protože medědi přece umějí plavat.
Někdo nahoře si toho nešťastného savce všimnul a jeho přání mu splnil. Od té doby je z králíka velblud a už nemá problém přejít poušť...
***
Jaké z toho plyne poučení? Zlatíčka, pokud jste králík, je vážně vážně špatný nápad bydlet na stromě. Ušetříte si spoustu problémů...

18. května

18. května 2015 v 18:50 | malinká |  Když si píšu deník...
Je mi tak nějak všechno jedno...
Chcete na mě být protivný? Dobře.
Chcete mě ingnorovat? Dobře.
Chcete po mě, abych s vámi sledovala Želvy ninja? Dobře.
Je mi dobře. Vlastně nejlíp za poslední týden.
***

17. května

17. května 2015 v 21:59 | malinká |  Když si píšu deník...
Nejsem moc dobrá v tom, oznamovat lidem důležité věci... Vlastně když se to vezme kolem a kolem, nejsem moc dobrá v komunikaci s lidmi...
Tak netuším, jak člověku, který by to měl vědět, oznámím, že za něco přes týden budu mít návštěvu z ciziny u které nevím ani pohlaví, natož věk a jméno... Vtipné na tom je, že jsem to měla udělat už tak před dvěma týdny, aby se s tím stihl smířit... Ať žije odkládání a moje neschopnost!
***
Připadá mi, že od minué středy jen spím. Měla bych se učit, ale místo toho si lehnu a spím... Měli jsme jít fotit, ale místo toho, no, úplně jsme nespali, ale leželi jsme u toho a když jsem se dostala do vlastní postele, tak jsem prospala dvě hodiny, došla si na večeři a pak spala až do rána... Dneska jsem mimochodem už také dost ospalá.
***

14. května

14. května 2015 v 21:01 | malinká |  Když si píšu deník...
Jsi úžasná...
Chěla bych to slyšet v jiný situaci. Ani nevím, proč jsem to udělala. Možná na oplátku.
Teď už rozhodně za stydlivku nebudu...
***
Žiletka. Ještě nepoužitá a to jí sebou nosím už dlouho. Klid, ještě to tu nechci zabalit, nemusí o mě mít strach, vzdyť ví, že nikde žádný jizvy nemám...
...proč způsobí tolik povyku?
Nemusíš o mě mít strach...
***

10. května

10. května 2015 v 10:01 | malinká |  Když si píšu deník...
Tak dobře. Budu souhlasit se vším. Až to zase zkusíš nebudu se bránit. A ty moc dobře víš, že když něco takovýho řeknu a jsem úplně při smyslech, tak to taky dodržím.
Jen... Jen mi prosím pověz, co je špatně. Protože já to nechápu. Je to děsivý. A bojím se toho.
***
To nechápu...
Já se bojím...
Je to děsivý...
Tři věty, co používám dnes a denně. Nechápu proč, ale je to děsivý a bojím se toho. Malinko.
***

6. května

6. května 2015 v 21:25 | malinká |  Když si píšu deník...
Dneska mi došlo, jak špatně snesu kritiku od lidí, se kterými se neznám moc dlouho.
Vím, že se ze mě něco snaží dostat, abych nebyla tolik pasivní, ale jakmile se do mě někdo, koho neznám, nevěřím mu a nebo mi třeba jen není sympatický trochu opře, tak se prostě zavřu do sebe. Konec. Pak už ze mě dalších pár dní nemá šanci nic dostat.
Není to dobře. Komplikuje mi to život. Je to na nic. I když se s tím snažím něco dělat, tak prostě sepnu, přestanu mluvit a ze mého pasivního já se stane extrémně pasivní já. Prostě konec.
***

4. května

4. května 2015 v 20:50 | malinká |  Když si píšu deník...
Fajn. Jestli to takhle má být tak dobře.
Fajn. Nebudu protestovat.
Fajn. Všechno je fajn.
***
Budu upřímná. Hodně.
Bolelo to. Hodně. A pak najednou ještě víc, když už to, co bolelo, už zase nebylo, protože to přece byla ********.
Ale víš co? Je mi to jedno. Protože tě miluju.
***

1. května

1. května 2015 v 22:23 | malinká |  Když si píšu deník...
Jo. Ne. Jo. Ne. Jo... To přece sedí na někoho jiného, ne na něj.
Vždyť jsme to trénovali. Musíš si dupnout.
***
Je až děsivý, kolik toho dokážu prominout...
***