útočiště na Blog.cz

Byla jsem zraněná.

Z toho blesku z nebe,

od kterého jsem spálená.

Byla jsem zmatená

z celeho bludiště bytí,

ve kterém jsem ztracená.

Byla jsem pohřbená

pod všemi vzpomínkami.

Ve věčnosti utopená.

Byla jsem nasraná

a to hlavně na sebe.

Teď jsem s tím smířená.

Protože jsem rozzářená,

jak půlnoční nebe.

A za tím vším vidím tebe.

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

Tak už mě konečně někdo doražte ať se netrápím!

Hmmm... Tak to je asi tak všechno co je teďka v mojí hlavě. A teď je to venku a je mi líp.

***

Tak jsem se zase dokopala k tomu, abych něco napsala...

Znáte takové ty dny, kdy se nedokážete odhodlat k žádné činnosti? Prostě jen ležíte a čím dál ví je vám jasné, že stejně nenapíše...

Hmmm...

***

▼

Prší.

Mokneme.

Běžíme.

Smějeme se.

Koupeme se.

Píšu.

Píše.

Brečím.

Směju se.

Přemýšlím.

Píšu...

***

Asi reklamuju svůj mozek. Zboží, které nosím v hlavě mi totiž tak nějak nevyhovuje.

Jistě, mohla bych se chovat normálně a nezačínat s ničím, kvůli čemu budu později brečet do polštáře. Nebo bych se mohla zachovat prostě jako já...

***

Těším se z domu. Je to ode mě hnusný, to vím, ale už se prostě těším, až se budu moct odstěhovat někam pryč, abych nemusela poslouchat ty výbuchy. Ne, že by se stávaly tak často, ale prostě tolik křiku pro nic není nutný.

Dva roky. Pak mi bude osmnáct a jdu pryč.

***

▼

A je po dovolené.

Jsem zpátky, unavená a pořáně protivná... no zkrátka miláček. Jsem ráda, že to na mě přišlo až teď protože bych jinak nejspíš spala pod širákem... Takhle se aspoň můžu zabarikádovat v pokoji, kde na mě nikdo nemluví, protože to mě dokáže v tomhle období vytočit nejlépe.

***